Železniční uzel: nesrovnávejme nesrovnatelné

V debatách o variantě nového železničního uzlu se často argumentuje tím, co s nádražím udělala, nebo neudělala, jiná města. Přesněji řečeno, většinou takto argumentují zastánci nulové varianty a varianty Petrov. Je však třeba jasně říci, že tyhle argumenty jsou téměř vždy vadné, nebo alespoň významně kulhající.

Každé město je jiné

Všechna velká města vznikla před staletími, v dávné minulosti. Od té doby se za složitých a v čase se měnících podmínek vyvíjela a rostla. Do života měst zasahovaly různé dějinné události. Války, bombardování, období totalit, ale také období překotného rozkvětu a růstu. Místní podmínky každého města, jeho historie, vlastnické vztahy, přirozené územní limity, geografické a geologické podmínky a řada dalších faktorů způsobují, že každé město je naprostým unikátem. Stejně složitě jako město samo se často vyvíjela i jeho železniční síť.

Srovnávání železničního problému Brna s jakýmkoli jiným městem je prostě argumentační faul. Pokud lze takové srovnání použít, pak velmi opatrně a jen v jednotlivostech.

„Ukažte mi evropské město, které dobrovolně přesouvá nádraží dál od centra!“ vykřikují rádi zelení aktivisté a politici. Kdybych je neznal, řekl bych, že takový argument je povrchní. Protože je však dobře znám, řeknu, že je nejen povrchní, ale především záludný. Tímto emotivním argumentem odvádějí pozornost od velmi podstatných detailů, které však podmiňují smysluplnou realizaci nového nádraží.

Vizualizace prostoru kolejiště dnešního hlavního nádraží, jestliže bude zvolena varianta Řeka. Historické jádro bude přirozeně propojeno s novým Jižním centrem. Centrum města se prakticky zdvojnásobí. Převzato z územní studie zástavby Jižního centra, která se jako první umístila v soutěži „Budoucnost centra Brna“ pro variantu Řeka pořádané v roce 2016 městem. Tento návrh zpracoval kolektiv autorů pod vedením prof. Ing. arch. Ivana Kolečka a Ing. arch. Pavla Jury, Architekti Lausanne – Brno.

Nejde jen o nádraží

Speciálně v Brně ovšem nejde jen o nádraží. Součástí řešení je přestavba celého železničního uzlu na mnoha místech ve městě. Tak široký záběr, který výstavba nového brněnského železničního uzlu znamená, je další důvod, proč Brno nelze s jinými městy srovnávat (pokud jde o řešení železničního uzlu).

Závěrem

Oblíbený argument zelených, že žádné srovnatelné město nepřemístilo své nádraží dále od historického jádra, je zkrátka populismus. Tento argument však ukazuje také na to, že zelení nejsou schopni ve svých úvahách překročit horizont současnosti.

Rozhodnutí pro variantu Řeka je svým významem srovnatelné s někdejším rozhodnutím zbourat městské hradby a umožnit městu se rozvinout. Jen tak mohlo Brno naplno využít potenciálu průmyslové revoluce 19. století a stát se silnou metropolí středoevropského významu. Ještěže tehdy nebyli zelení, chce se říct…

Dejme našemu městu šanci. Přeměňme volbou varianty Řeka hradbu železničního tělesa na park a kvalitní městskou zástavbu. Umožněme tím přirozené propojení historického jádra města s novým, jižním centrem!