Všechny rychlovlaky musí zastavovat na hlavním nádraží

V roce 2016, když v nebezpečném referendu prosazeném zelenými aktivisty hrozilo, že přijdeme o klíčový projekt nového železničního nádraží, jsme vedli celoměstskou kampaň „Referendum je past“. Bitvu jsme vyhráli a pro Brno tak zachránili nové nádraží. Pokud by to dopadlo tak, jak chtěli aktivisté, kteří referendum městu vnutili, o projekt nového nádraží bychom přišli. Nyní se zdá, že vstupujeme do další etapy tohoto boje. Jsme připraveni.
Správa železnic nechala zpracovat Studii proveditelnosti Vysokorychlostních tratí Praha – Brno – Břeclav, která byla začátkem roku schválena Centrální komisí Ministerstva dopravy. Po studii proveditelnosti železničního uzlu Brno jde o další, velmi důležitý dokument pro naše město.

Je dobře, že se vysokorychlostní tratě (VRT) opět posunuly, byť zatím stále jen na papíře. Nicméně v souvislosti se studií proveditelnosti se objevují zprávy, že nejrychlejší vlaky se vyhnou centru Brna, protože se tam nevyplatí zajíždět.

Terminál Brno-Vídeňská

První novinkou je tzv. terminál Brno-Vídeňská. To má být nové brněnské nádraží u křížení dálnice D1 a výpadovky na Vídeň (viz obrázek). Smyslem terminálu je, aby nejrychlejší rychlovlaky, tzv. Sprintery, které mají zastavovat jen v Brně, mohly bez zajíždění na hlavní nádraží zahnout rovnou na Vídeň případně pokračovat na Ostravu. Jenže tohle je Pandořina skříňka, protože nelze zaručit, že by zůstalo jen u Sprinterů…

Kromě zrychlení cesty z Prahy do Vídně se tím tyto rychlovlaky vyhnou úvrati na (novém) hlavním nádraží, tj. nebude nutné, aby strojvedoucí přecházel na druhý konec vlaku, aby z nádraží mohl vyjet stejným koncem, kterým do něj přijel.

Investiční náklady terminálu Brno-Vídeňská jsou ve studii odhadovány na 7,7 miliard Kč bez DPH. Ze studie lze odvodit, že díky terminálu Brno-Vídeňská bude u Sprinterů uspořeno cca 5 minut času.

Návrh nového terminálu Brno-Vídeňská.

Bypass

Druhou novinkou je tzv. „bypass“, tj. jižní železniční obchvat hlavního nádraží (viz obrázek). Sprintery jedoucí z Prahy do Ostravy by tak mohly minout hlavní nádraží a v Brně stavět jen na terminálu Brno-Vídeňská. Investiční náklady bypassu studie odhaduje na 9,6 miliard Kč bez DPH. Je zajímavé, že bypass má procházet přírodní rezervací Černovický hájek, aniž by se studie zabývala dopady tohoto zásahu…

Navrhovaný jižní železniční obchvat. Šipka a kruh označují průchod bypassu přírodní rezervací Černovický hájek.

Objíždění hlavního nádraží je nepřijatelné

Je nemyslitelné, aby kterýkoli rychlovlak míjel hlavní nádraží. Železnice je systém, který má sloužit lidem a jejich městům, ne sobě samé. Vlaky jsou a budou zdržovány nastupováním a vystupováním lidí. Jinak nemají smysl.

Rychlovlaky pochopitelně nemohou zastavovat v každé stanici. Ovšem Brno není „každá stanice“. Je druhým nejvýznamnějším městem naší země. Brno musí trvat na tom, aby každý rychlovlak zastavoval na hlavním nádraží.

Potřebnost terminálu Brno-Vídeňská ani bypassu studie proveditelnosti nijak hluboce nezkoumá. Pouze mimoděk konstatuje, že „je snaha“ minimalizovat zdržení v Brně. Čí snaha a proč? Je zdržení v Brně tak fatální, aby to stálo za to? O tom studie mlčí. Je zdržení 5 minut rychlovlaku Sprinter na cestě do Vídně taková hrůza, aby to stálo za 7,7 miliard Kč bez DPH a všechny související komplikace? Stojí podobná úspora Sprinteru na cestě do Ostravy za dalších 9,6 miliardy Kč bez DPH?

Článek na serveru iDnes.cz, jehož titulek tvrdí, že nejrychlejší rychlovlaky budou míjet brněnské hlavní nádraží. Zde je odkaz na tento článek.

Měli nádraží, ale jezdily jim tam vlaky…

Studie proveditelnosti tedy terminál Brno-Vídeňská předkládá jako hotovou věc stylem „bude tam a hotovo“. U bypassu studie jakousi argumentaci obsahuje, když dovozuje, že provoz na hlavním nádraží bude s bypassem stabilnější. No bodejť by nebyl… …a úplně bez vlaků by provoz na hlavním nádraží byl stabilita sama…😐

Technicky se jistě vyplatí obejít jakoukoli stanici, tím uspořit čas a vyhnout se provozním problémům, které přirozeně nastávají na každém významném nádraží, kde se vlaky sjíždějí. Lze to cimrmanovsky komentovat slovy „Měli nádraží, ale jezdily jim tam vlaky…“ Jenže každé město, které se po staletí vyvíjí, má svá historicky vzniklá omezení, která je třeba respektovat a pracovat s nimi.

Terminál Brno-Vídeňská i bypass jsou technokratickým luxusem, který hledí jen na železniční provoz, ale kašle na Brno a s ním na celý Jihomoravský kraj. Hlavním argumentem pro obě tato opatření zůstává pár uspořených minut na cestě do Vídně a do Ostravy u rychlovlaků typu Sprinter. Těchto pár minut úspory nevratně poškodí Brno a má dohromady stát 17,3 miliard Kč bez DPH. O zvýšených provozních výdajích státu, kraje i města nemluvě.

Závěr

Už více než 7 let bojujeme za nové nádraží. Tato bitva bude mít ještě několik fází. Terminál Brno-Vídeňská i bypass jsou nebezpečné nesmysly, které Brno nesmí připustit. Ze studie nevyplývá ani nutnost těchto opatření, ani to, že se rychlovlakům typu Sprinter nevyplatí zajíždět na hlavní nádraží. Vyplývá z ní jen to, že pár minut úspory u nejrychlejších vlaků někomu stojí za 17,3 miliard Kč bez DPH a za nůž do zad druhému největšímu městu republiky. Obě opatření jsou ve studii postavena jako hotová věc, jako vstupní podmínky a jejich potřebu tak nelze považovat za výsledek studie.

Nelze si nakonec trochu nezaspekulovat. Zdá se nám, že terminál Brno-Vídeňská i bypass jsou především zlomyslnosti, které se „zelené lobby“ podařilo do studie „propašovat“. Více okolností napovídá, že jde o trucpodnik této lobby na různých úrovních veřejné správy, která chce Brnu dokázat, že nové nádraží u řeky je takovou komplikací, že tam nejrychlejší rychlovlaky nemohou zajíždět. Jsou to sice spekulace, ale dobře víme, proč se do nich pouštíme…😉