Stanovisko Brno+ ke studii proveditelnosti nového železničního uzlu

Studie proveditelnosti přestavby železničního uzlu Brno je rozsáhlý dokument o stovkách stran a bezpočtu grafických příloh. Je zpracována mimořádně důkladně a zcela splňuje zadání. Studie proveditelnosti prokázala významné přínosy přestavby železničního uzlu Brno. Je nyní nezbytné zvolit jednu projektovou variantu a široce podporovat její realizaci.

Studie proveditelnosti je zpracována pouze v rozsahu svého zadání. Zcela přirozeně proto nemohla zohlednit veškeré aspekty realizace nového železničního uzlu. Jejich zohlednění je úkolem těch hodnotitelů, kterých se týkají. Těmi jsou také město Brno i Jihomoravský kraj.

Odpovědné vyhodnocení studie proveditelnosti z hlediska města Brna vyžaduje posouzení z dalších hledisek a vyhodnocení některých aspektů ve větších podrobnostech. Tato doplňující vyhodnocení musí především odrážet strategické zájmy města a jeho specifika, která ve studii proveditelnosti nemohla být zohledněna.

Město Brno je sídelním městem Jihomoravského kraje, který s městem přirozeně sdílí řadu svých strategických zájmů. Toto stanovisko se proto vztahuje i na Jihomoravský kraj.

Z uvedených důvodů je nezbytné následující:

  1. Zadání studie proveditelnosti stanovilo hodnocení variant nového uzlu bez vysokorychlostních tratí (VRT). Realizace VRT s jejich zapojením do nového hlavního nádraží však je strategickým zájmem města Brna. Proto město musí varianty nového železničního uzlu hodnotit včetně zapojení VRT do budoucího nového hlavního nádraží. To se týká všech hodnocených oblastí, zejména však hodnocení z hlediska ekonomického, z hlediska územních dopadů a z hlediska dopadů na životní prostředí.
  2. Studie proveditelnosti uvádí investiční náklady na realizaci vlastního železničního uzlu a náklady na realizaci vyvolaných investic. Těmi jsou především stavby dopravní infrastruktury v Jižním centru. Zatímco u varianty Řeka jsou tyto investiční náklady připočítány, u varianty Petrov pouze v minimální míře. A to přesto, že město bude Jižní centrum zastavovat v obou případech a v obou případech budou náklady na městskou infrastrukturu ve významné míře náklady města. Do hodnocení všech variant železničního uzlu proto musí být zahrnuty náklady související se zástavbou Jižního centra, a to především náklady na městskou infrastrukturu (tramvajové tratě, komunikace, …). Opačný postoj znamená rezignaci města na rozvoj Jižního centra ve variantě Petrov, což je nepřijatelné.
  3. Nad rámec studie proveditelnosti je třeba doplnit hodnocení územních dopadů, a to zejména u VRT. Podotýkáme, že z hlediska města nelze o tunelových průchodech územím bez dalšího uvažovat tak, že do procházeného území nemají dopady. Je třeba vyhodnotit kolize variant nového železničního uzlu s prvky městského kanalizačního řadu, zejména s kmenovými stokami, a to včetně investičních nákladů na řešení kolizních situací. Jedná se opět o míru detailu, která je mimo rámec zadání studie proveditelnosti. Z hlediska města však jde o otázky zásadní.
  4. Podrobnost hodnocení dopadů variant železničního uzlu na životní prostředí je z hlediska města nedostačující. Střety s prvky životního prostředí nejsou ohodnoceny z hlediska své závažnosti a nejsou vzaty v potaz hodnoty jednotlivých prvků životního prostředí. Například tabulkové shrnutí střetů s prvky životního prostředí neumožňuje souhrnné kvantifikovatelné hodnocení těchto dopadů, včetně VRT, na životní prostředí města. Studie proveditelnosti proto neposkytuje úplný obraz o tom, jak závažné jsou dopady variant na životní prostředí města. Jde o míru detailu, kterou nepožadovalo zadání studie proveditelnosti a která z hlediska účelu studie proveditelnosti nebyla potřebná. Pro formulaci postoje města je však nutné dopady variant včetně VRT na životní prostředí exaktně a kvantifikovatelně vyhodnotit.
  5. Je nezbytné v potřebné míře detailu posoudit dopady stavebních postupů do každodenního života města. Je třeba posoudit rozsah a délku vyvolaných dopravních uzavírek, a to zvláště u klíčových dopravních uzlů a křižovatek. V tomto ohledu jsou nejzávažnější otázkou dopady výstavby varianty Petrov. Dopracování těchto podrobností nebylo úkolem zpracovatele studie proveditelnosti. Jde o úkol města.
  6. S ohledem na aktuální bezpečnostní hrozby je nezbytné doplnit hodnocení variant z hlediska bezpečnosti provozu nových hlavních nádraží, a to zejména z hlediska možných výskytů mimořádných událostí nebo teroristických útoků. V tomto ohledu je důležité například vnitřní uspořádání nádraží a jeho okolí a možnost jednotlivé části nádraží rychle evakuovat a uzavírat.
  7. Významnými hledisky, ze kterých musí město varianty nového železničního uzlu posuzovat, je schopnost veřejné správy České republiky tyto varianty v dohledné době územně a investičně připravit. K tomu se vztahuje řada dalších investičních a jiných příležitostí pro město, které v závislosti na zvolené variantě mohou být využity, nebo promarněny. Nelze odhlížet ani od rizik spojených s výhledovými stavy veřejných rozpočtů, které se mají na financování výstavby nového železničního uzlu podílet.

Pokud město nedoplní své hodnocení z výše uvedených hledisek, nebude možné jeho stanovisko považovat za objektivní a dostatečné. K samotné studii proveditelnosti nemáme žádnou připomínku.

Veškerá doplňující hodnocení vyplývající z výše uvedeného lze zvládnout v krátkém čase vlastními pracovními silami Magistrátu města Brna a městem založených společností. Postup podle tohoto stanoviska nesmí být záminkou pro účelové oddalování stanoviska města ke studii proveditelnosti.

Je nutné zamezit tomu, aby se stanovisko města ke studii proveditelnosti stalo obětí politických konfliktů před komunálními volbami. Stanovisko města proto musí být vydáno relativně rychle a musí zcela jednoznačně znít buď pro variantu Řeka, nebo Petrov.

V Brně 20. 11. 2017.

Robert Kotzian, předseda Brno+


Toto stanovisko si můžete v PDF stáhnout pod tímto odkazem.

Témata našich článků: