Nízkoemisní zóny nebudou. Zatím.

Polozelené vedení města připravuje pro brněnské řidiče jedno nepříjemné opatření za druhým. Jedním z nich jsou tzv. nízkoemisní zóny. To jsou oblasti, do kterých je omezen vjezd vozidel s horšími emisními parametry. Podmínkou pro vyhlášení nízkoemisní zóny je zajištění objízdných tras a vybudování dostatku parkovacích míst na okrajích zóny. Nízkoemisní zóna by tak v praxi znamenala pouze přenesení problémů z jednoho místa na jiné. Nikoli jeho řešení.

 

Před nedávnem chtělo vedení města využít příležitost změny zákona o ovzduší a významně zavedení nízkoemisních zón usnadnit (psali jsme o tom v článku Prosadí město nízkoemisní zónu v tichosti?!). Díky iniciativě Brno+ se tomu naštěstí podařilo zabránit. Nízkoemisní zónu nadále nelze zavést bez projednání s příslušnou městskou částí.

 

Nyní město dokončilo studii proveditelnosti nízkoemisních zón. Je proto už poměrně jasné, jak by měly nízkoemisní zóny vypadat a jestli jsou vůbec reálné. Naštěstí z této studie vyplývá, že reálné nejsou. 

 

Město uvažuje o zavedení nízkoemisních zón ve dvou kategoriích – měkčí a tvrdší. Ve studii proveditelnosti se o jejich zavedení uvažuje už od roku 2020. V této době bude u měkčí varianty zakázáno vjíždět do nízkoemisní zóny 1% osobních aut a 0,5% nákladních aut. Tvrdší varianta by znamenala zákaz zajíždění do nízkoemisní zóny pro 6% osobních automobilů a 2% náklaďáků. Ovšem rok 2020 je iluzorní. Zavedení nízkoemisní zóny je reálné (viz dále) nejdříve v roce 2025. V té době už budou počty vozů, kterým bude možné zakázat do nízkoemisních zón vjezd, tak nízké, že nebude vlastně komu zakazovat. Může se však zpřísnit zákon a pak by situace mohla vypadat jinak. Proto nelze záměr polozelené koalice brát na lehkou váhu.

 

Město plánuje zavést dvě nízkoemisní zóny. Jednu zónu, menší, by měla tvořit městská část Brno-Bosonohy. Druhou, velkou nízkoemisní zónu má tvořit celá centrální část města, jak ukazuje obrázek. Z obrázku je také zřejmé, kudy mají vést hranice nízkoemisní zóny a tedy objízdné trasy, na kterých lze proto očekávat výrazné zhoršení dopravní situace.

Nízkoemisní zóny, jak si je polozelené vedení města představuje, však vyžadují další opatření. Především je to dobudování dvou úseků velkého městského okruhu. Jak známo, příprava a realizace těchto staveb je tak dlouhá, že spolehlivě odsune možné zavedení nízkoemisních zón až do doby, kdy nebude co zakazovat (viz předchozí odstavec). Studie sice naznačuje, že se město obejde bez úseku velkého městského okruhu Tomkovo náměstí – Rokytova, ale lze si jen těžko představit, že je obhajitelné ještě zvyšovat dopravní zátěž na ul. Svatoplukova u Židenických kasáren

 

Dalším problémem je dostatek parkovacích míst na hranicích nízkoemisních zón s dostatečně dobrou vazbou na MHD. Pokud už město zavede nízkoemisní zónu, musí umožnit řidičům, kteří nebudou mít do zóny povolen vjezd, na jejím okraji zaparkovat a pokračovat MHD. Pro měkčí variantu je dle studie nezbytné do roku 2020 dobudovat 2350 parkovacích míst v parkovacích domech, u tvrdší varianty je to až 8400 míst. To u měkčí varianty znamená investice města kolem 1,2 miliardy Kč a u tvrdší varianty dokonce kolem 4,2 miliardy Kč. A to jsou úkoly, které město nemá šanci do roku 2025 zvládnout, ani ufinancovat. Ledaže se vedení města přestane na řidiče ohlížet a parkovací domy na okrajích nízkoemisní zóny prostě nepostaví, nebo jich postaví méně.

 

Sečteno a podtrženo. Je jasné, že nízkoemisní zóny v Brně zavedeny nebudou. Je proto jasné, že zelení o nich jen mluví, ale nezavedou je. A my říkáme, naštěstí. Nicméně: může se zpřísnit zákon a město může některé podmínky ignorovat, například potřebu parkovacích míst na okrajích zón. Mějme se proto pořád na pozoru. Zelení s vymýšlením opatření proti řidičům nepřestanou. Nepůjde jim to tudy, zkusí to jinudy…

 

Brno+ zavedení nízkoemisních zón nedovolí. Je to drahý byrokratický nesmysl. Říkáme jasně, že jezdit autem je normální. Normální není to, co na nás vedení města neustále zkouší.

Témata našich článků: