Nádraží u řeky: jak je to s těmi pozemky

Všichni známe oblíbené námitky zelených proti novému nádraží u řeky Svratky ohledně toho, kdo si kde koupil pozemek. Pojďme si to tedy rozebrat. Článek je trochu delší, ale jinak to v tomto případě nešlo.

Abychom se v problému vyznali, rozdělíme si řešené území (tj. pozemky) do tří oblastí:

  1. Území, na kterém bude stát nové hlavní nádraží ve variantě Řeka.
  2. Jižní centrum, tj. území mezi budoucím novým hlavním nádražím ve variantě Řeka a dnešním hlavním nádražím (nezastavěné „louky“ s autobazary apod.).
  3. Území, na kterém stojí dnešní hlavní nádraží a související kolejiště.

Oblast první: pozemky pod novým nádražím u řeky

Pozemky pod budoucím novým nádražím u řeky vlastní společnost České dráhy. Jejím 100% vlastníkem je stát. Je zde jedna výjimka, kterou tvoří bývalý areál ČSAD, který se dostal do soukromých rukou při privatizaci ČSAD. Vlastník areálu je srozuměn s jeho prodejem. V žádném případě však nejde o spekulativní nákup.

Zde tedy není žádný problém.

Takto intenzivně má být zastavěno území jižního centra ve variantě přestavby železničního uzlu Petrov. Nahoře je vidět nové nádraží (v místě dnešní Malé Ameriky), vpravo o něco níže je obchodní centrum Vaňkovka. Zástavba má být na stejných soukromých pozemcích jako při variantě Řeka. Majitelům těchto pozemků je nepochybně jedno, jakou variantu nového železničního uzlu bude stát realizovat. Nemají žádný zvláštní důvod prosazovat jednu variantu, nebo druhou. Potřebují pouze znát rozhodnutí o variantě nového železničního uzlu. Napadání zastánců varianty Řeka z podpory zájmů majitelů těchto pozemků je absurdní. Zdroj obrázku: vítězný soutěžní návrh od UNIT architekti, s. r. o. z roku 2016 podaný v městem vyhlášené otevřené anonymní dvoukolové urbanistické projektové soutěži dle ČKA (ve spolupráci s ČKAIT) na řešení nové městské čtvrti tzv. Jižního centra ve variantě nádraží pod Petrovem (zveřejněný zde).

Oblast druhá: jižní centrum

Několik vlastníků zde po roce 1989 nakoupilo pozemky (nikoli od města). Podle územního plánu byly a jsou určeny k zástavbě. Koupě pozemků za účelem výstavby není samo o sobě nic špatného. Jde o běžnou investici.

Důležité je, že zástavba těchto pozemků nesouvisí s variantou nového nádraží (viz obrázek). Zástavba Jižního centra se ve srovnatelné intenzitě (nikoli kvalitě) plánuje jak pro variantu Petrov, tak pro variantu Řeka. Důvody, proč k zástavbě těchto pozemků dosud nedošlo, jsou jednoduché. Detailní podmínky zástavby totiž závisí na zvolené variantě nového železničního uzlu. K této volbě dosud nedošlo. Jakmile k ní dojde, zástavba se začne rozbíhat.

V jižním centru město zákonitě potřebuje naplánovat nové ulice. Jinak by zde vznikl chaos. Pod budoucími ulicemi město potřebuje vlastnit pozemky. Proto již před lety založilo společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, jejímž úkolem bylo s vlastníky pozemků v jižním centru sjednávat směny a výkupy tak, aby město získalo pozemky pod budoucími ulicemi. K řádnému a ničím nezatíženému výběru varianty Řeka došlo již na počátku 90. let. Od té doby byla stavba nového nádraží systematicky a řádně připravována. Snaha majetkoprávně území jižního centra připravit byla proto přirozená a navázala na kroky státu směřující k výstavbě nového nádraží. K účelové politizaci problému železničního uzlu zelenými došlo až po roce 2000.

Vlastnictví pozemků v jižním centru zmapoval kolem roku 2012 někdejší aktivista, dnešní náměstek primátora, Matěj Hollan v rámci spolku Brnění. Výsledek je k dispozici pod tímto odkazem. Komentáře bohužel obsahují politické spekulace, ale jsou zde smlouvy s JIŽNÍM CENTREM BRNO a ty jsou podstatné. Důležité je to, v čem je která smlouva zásadně nevýhodná či protiprávní?

V roce 2013 město společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO zrušilo a její majetek vložilo do jiné, městem ze 100% vlastněné, společnosti – Brněnské komunikace. Město tak prostřednictvím své společnosti zůstává dominantním vlastníkem pozemků v jižním centru.

Často řešenou otázkou je, kdo vlastnil společnosti, se kterými společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO prováděla směny. Jakmile se jednalo o člena tehdy vládnoucí politické strany, už se podle Matěje Hollana jednalo o „zajímavost“. Nechceme dělat nikomu advokáta, co bylo či je protizákonné, nechť je potrestáno. Ani my si nehodláme před čímkoli zavírat oči, proto otevřeně uvádíme odkazy na výsledek práce spolku Brnění. Kdyby se Matěj Hollan držel jen faktů a odpustil si účelové spekulace, bylo by to mnohem lepší. I tak však jeho tehdejší práci oceňujeme.

Současně však uvádíme, že projekt nádraží u řeky má již téměř 100 let. Stejnou dobu je otevřeně známo, že jižní centrum bude zastavěno. Bylo veřejně známo, že v 90. letech došlo k volbě varianty Řeka. Bylo veřejně známo, že v roce 2002 projekt podpořila vláda. Atd. atd. Přijít proto na to, že koupit zde pozemek může být zajímavou investicí, nebylo nikdy nic těžkého. A pár investorů to prostě udělalo. S kým jiným pak měla společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO směňovat pozemky, když ne s těmi, kdo je v jižním centru měli? Bylo snad veřejnou mocí někdy někomu bráněno si pozemek v jižním centru od třetí osoby koupit?

Podtrženo, sečteno: pokud může být na pozemkových směnách v jižním centru něco špatně, je to případná nevýhodnost smluv nebo nezákonnost jejich sjednání. Nic z toho však aktivisté dosud nenapadli. Jen pořád dokola spekulativně řeší, kdo byl vlastníkem pozemků. To je však otázka vedlejší. Rozumíme tomu, že je to mnohem jednodušší, než seriózně analyzovat poměrně složité smlouvy. Je to ale povrchní a populistické. Ale takoví jsou zelení…

Vizualizace prostoru kolejiště dnešního hlavního nádraží, jestliže bude zvolena varianta Řeka. Historické jádro bude přirozeně propojeno s novým jižním centrem. Centrum města se prakticky zdvojnásobí. Na této vizualizaci je dobře vidět, že bude-li zvolena varianta Řeka, ztrácí velká část pozemků pronajatých BNSD pro tuto společnost ekonomický význam. Převzato z územní studie zástavby Jižního centra, která se jako první umístila v soutěži „Budoucnost centra Brna“ pro variantu Řeka pořádané v roce 2016 městem. Tento návrh zpracoval kolektiv autorů pod vedením prof. Ing. arch. Ivana Kolečka a Ing. arch. Pavla Jury, Architekti Lausanne – Brno.

Oblast třetí: pozemky pod dnešním nádražím

Pozemky pod dnešním nádražím a kolejemi od ul. Benešovy až po řeku Svratku vlastní společnost České dráhy, tj. stát. V roce 2008 tehdejší vedení Českých drah tyto pozemky na 40 let pronajalo společnosti Brno new station development (BNSD), a to s předkupním právem. Jak tento pronájem, tak i předkupní právo pro společnost BNSD, považujeme za velmi nešťastný krok. I zde se patří ocenit činnost někdejšího aktivisty Matěje Hollana, že problém zmapoval, smlouvy získal a zveřejnil.

U těchto pozemků je však třeba jasně říci, že s nádražím u řeky nesouvisejí. Důvody jsme podrobně uvedli v našem článku Kdo má stejné zájmy s developery. Varianta Řeka je plně proveditelná bez těchto pozemků.

Je nicméně faktem, že tyto pozemky významně zasahují také budoucí veřejná prostranství v jižním centru. Pro BNSD jsou tyto pozemky ekonomicky nevyužitelné a městu se budou tato prostranství realizovat hůře, jestliže je nebude mít ve svém vlastnictví. Město by proto mělo usilovat o to, aby se stát ze smluv s BNSD vyvázal, a to přinejmenším v rozsahu, ve kterém se mají dnešní koleje změnit na veřejná prostranství (park, plochy zeleně, chodníky apod.). Smutným faktem je, že dva odpovědní náměstci primátora, Matěj Hollan (Žít Brno) a Martin Ander (Zelení), pro to za tři a půl roku ve funkcích neudělali vůbec nic. Přitom zrovna oni rádi šíří nesmyslné konspirace o souvislostech varianty Řeka se zájmy BNSD. Jim se prostě tento problém náramně hodí…

Závěrem

Výkřiky (nedá se to nazvat jinak) zelených o souvislostech varianty Řeka se zájmy pozemkových vlastníků jsou jen manipulativní spekulace. Ale ať je to jakkoli, jedno je třeba závěrem uvést: nádraží u řeky je správnou volbou pro Brno bez ohledu na to, kdo si kde v jižním centru či jinde koupil, směnil nebo pronajal pozemek. Projekt nádraží u řeky byl správnou volbou už před 100 lety, kdy všichni dnešní pozemkoví vlastníci ještě chodili po houbách. S jejich dnešními kroky nádraží u řeky zkrátka nesouvisí. Město nesmí stáhnout kalhoty před brodem proto, že skupinka zelených aktivistů systematicky a manipulativně toto „pozemkové téma“ zneužívá. Už jen proto, že pozemkoví vlastníci v jižním centru své investice zúročí, i kdyby stát zvolil variantu Petrov.

A na konec zdůrazňujeme: zájmy vlastníků pozemků v jižním centru jsou nám ukradené. Není nám však jedno, co bude s naším městem. Proto píšeme tyto texty, proto děláme to, co děláme, a proto se budeme ucházet o důvěru Brňanů v podzimních volbách. Jsme Brno+ a bráníme budoucnost našeho města!