Kdo a proč chce arabštinu na Magistrátě?

Aktivistická strana Žít Brno, nyní zastoupená v koalici, která vládne Brnu, prosadila tzv. Strategický plán sociálního začleňování. Na tento dokument navazuje řadou tzv. projektů, více či méně obskurních, které mají společného jmenovatele: hovoří se v nich úmyslně šroubovaným jazykem a proudí do nich ve velkém dotační peníze, za které se uměle vytvářejí pracovní místa s nejneuvěřitelnějšími pracovními náplněmi. Nejde však jen o práci pro kamarády z aktivistického prostředí. Tyto tzv. projekty mají i jiné cíle.

Před časem vzbudil pozornost projekt s poněkud složitým názvem „Zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí ve městě Brně“. Jeho podstatou je, že na Magistrátě budou vytvořena čtyři nová pracovní místa tzv. interkulturních pracovníků. Každý bude specializován na jeden jazyk – ukrajinština/ruština, vietnamština, rumunština a arabština. Interkulturní pracovníci budou tlumočit cizincům při jejich návštěvách úřadů a pomáhat jim vyřizovat, co potřebují. Budou mít 25 tisíc Kč hrubého, podívají se na služební cestu do zahraničí, dostanou mobil a tablet…

Takto je cíl projektu „Zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí ve městě Brně“ popsán v důvodové zprávě pro zastupitelstvo. V těchto materiálech je třeba si zvyknout na velmi šroubovaný jazyk a mnoho cizích slov. To má většinou dva účely: jednak zakrýt skutečný cíl projektu a jednak tvořit dojem, že nejde o nesmysly, ale o odborný text.

Nyní město na tento projekt dostalo 7,8 mil. Kč dotaci z Evropské unie. Přijetí dotace bude v úterý 3. 10. 2017 projednávat městské zastupitelstvo a pak může vše začít.

Lze pochopit důvody pro první tři jazyky, ale proč arabština? Sami aktivisté přece vždy namítají, že zde imigranty z tohoto jazykového prostředí nemáme… Žít Brno jsou typičtí představitelé tzv. vítací kultury a nepochybně si velmi přejí, aby do Brna imigranti z tohoto jazykového prostředí přicházeli. Brňané, kteří jsou arabských národností a dlouhá léta zde normálně žijí, jsou plně integrovaní a žádného interkulturního politruka nepotřebují. Takže na koho, nebo na co chtějí zelení, tj. Žít Brno, Piráti a Zelení, vlastně brněnské úřady připravovat?

Takto je cíl projektu „Zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí ve městě Brně“ popsán v žádosti o dotaci. Použitý jazyk je úmyslně složitý. Za pozornost stojí zvláště některé pasáže, například „podpora spravedlivého soužití“ nebo „cílená školení k diverzitě zaměstnanců“ úřadů (VI znamená veřejné instituce, což jsou vesměs úřady).

Na tuto otázku si odpovězme obrázky, které najdete v tomto článku. Cíle projektu, náplň práce interkulturních politruků a únorové tiskové vyjádření města hovoří samy za sebe. Náklady projektu jsou 8,2 mil. Kč. Pro jednoduchost a hrubou orientaci tyto náklady podělme čtyřmi – projekt je zaměřen na čtyři jazyková prostředí. Pak nám vyjde, že na usnadnění jednání osob z arabského jazykového prostředí s úřady město vynaloží přes 2 mil. Kč. To se týká i žadatelů o azyl z tohoto jazykového prostředí, tj. typově těch imigrantů, kteří dnes svým chováním sužují mnohá evropská města.

Polozelená koalice, která projekt „Zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí ve městě Brně“ prosazuje, již jednou čelila kritice související se zařazením arabštiny do projektu. Koalice v únoru 2017 reagovala tiskovou zprávou ve formě otázek a odpovědí. Jednou z otázek, kterou si zde vedení města položilo, bylo, zda je tento projekt přípravou na přijímání migrantů. A takto si odpovědělo. Všimněme si, že odpověď nezní ne. Polozelená koalice pouze tvrdí, že přijímání migrantů je věcí státu a že město může pouze „upravovat prostředí“ , do kterého migranti přicházejí. Lze tuto odpověď vykládat jako potvrzení, že právě projektem „Zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí ve městě Brně“ se koalice o tuto „úpravu prostředí“ pokouší…?

Takto žádost o dotaci, kterou město nyní dostalo, popisuje náplň práce čtyř interkulturních pracovníků, kterým s nadsázkou říkáme interkulturní politruci.

Souhlasíme, že Brnu i České republice, se živelná imigrace, která trápí mnohé evropské země, zatím víceméně vyhnula. To však neznamená, že to musí platit vždy. Evropská unie se všemi silami snaží prosazovat povinné imigrační kvóty. Některé sousední země mohou problém začít řešit po svém a ilegální imigranty nastavením sociálních systémů vytlačovat za své hranice. Stát se může opravdu cokoli. Možnost v Brně snadněji dosahovat na sociální dávky, třeba díky interkulturním politrukům, které nám nyní zajistili zastupitelé z Žít Brno, může být v budoucnu jedním z faktorů, které učiní Brno pro ilegální imigranty z arabského jazykového prostředí přitažlivější.

Slyšíme trávu růst? Kombinujeme už moc? Vykreslujeme neexistující problém? Kdybychom se tak domnívali, nepsali bychom tento článek. S projektem „Zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí ve městě Brně“ zásadně nesouhlasíme.